Říšský sněm (Reichstag) je opětovné sídlo německého parlamentu znovusjednoceného Německa a symbol národní jednoty. Neorenesanční budovu pro zasedání Říšského sněmu Německého císařství navrhl v roce 1884 Paul Wallot

Po vyhlášení Výmarské republiky v roce 1918, která byla vyhlášena právě z oken Reichstagu, zde zasedal parlament nově vzniklé republiky. Ta však neměla dlouhého trvání, protože se k moci dostali nacisté. Je velice pravděpodobné, že to byli právě oni, kteří roku 1933 vypálili budovu sněmu, aby mohli ze žhářství obvinit komunisty a tím dostali záminku k represím a upevnění diktatury.

Vypálenou budovu zasáhlo bombardování Berlína ke konci druhé světové války. Celý svět obletěly fotografie sovětského vojáka, jak na její ruiny vztyčuje rudou vlajku a tím deklaruje definitivní porážku Německa. Perličkou je, že se nejedná o autentickou fotku, jak se později ukázalo. Fotografie byla pečlivě naaranžována a pořízena za bílého dne až napodruhé. Původně byla totiž vlajka vztyčena v noci. Navíc musel autor vojákovi vyretušovat na zápěstí jedny hodinky, protože měl na každé ruce jedny a to by nasvědčovalo krádeži.

Říšský sněm je dodnes středem německé politiky a nikdy neztratil své kouzlo, práve při době pandemie se stal terčem protestů a zvratů.