O �erven� Karkulce

Žila jednou jedna hodná a milá dívenka. Všichni ji měli velice rádi a ze všech nejvíce maminka s babičkou. Babička jí ušila červený čepeček a podle něj jí začali říkat Červená Karkulka. Babička bydlela na samotě u lesa, kde široko daleko nebyla žádná jiná chaloupka. Babička se tam starala o lesní zvířátka.

Jednou v l�t� maminka napekla b�bovku, do ko��ku p�idala l�hev v�na a �ekla Karkulce: �Babi�ka m� dneska sv�tek. Vezmi ko��k a zanes ho k babi�ce do chaloupky. Ale jdi rovnou, a� se v lese nezatoul�!� Karkulka pok�vala hlavou a zvesela se vydala na cestu. Cestu si zp��jemnila poskakov�n�m a brouk�n�m si. Brzy se dostala do lesa a� do�la k mal�mu pot��ku. Karkulka neodolala, zula si boty a za�ala m�chat no�ky ve studen� vod�. V tom se p�ed n� objevil vlk.

�Dobr� den, Karkulko, kampak jde�?� zeptal se. Hlas mu sk��pal, p�esto�e se sna�il mluvit drobounce, aby Karkulku nepolekal. Ale Karkulka se vlka neb�la a pov�dala mu: �Jdu k babi�ce do chaloupky v lese. M� dnes sv�tek, a tak j� maminka upekla b�bovku.� �Chce� ochutnat?� nab�zela vlkovi. Ten si p�i�ichl ke ko��ku a u�kl�bl se. �Maso nem�?� zeptal se znechucen�. �Nem�m,� odpov�d�lo d�v��tko. �No, nevad�, b�bovku si nech�m k ve�e�i,� �ekl vlk.

V duchu u� ale p�em��lel, jak by dostal Karkulku. �A kdepak bydl� tvoje babi�ka?� �Ty to nev�?� divila se Karkulka, �p�ece v chaloupce za lesem. P�jde� kousek podle potoka, potom zahne� doprava a u� tam bude�.� �Tak v� co, Karkulko, budeme z�vodit,� navrhl vlk. �Ty p�jde� dol� kolem potoka a j� proti vod�. Schv�ln�, kdo bude u babi�ky d��v.� Karkulka se jen zasm�la, popadla ko��k s b�bovkou a v�nem a vydala se na cestu. Vlk �el kousek opa�n�m sm�rem, ale za chv�li sko�il do hou�t� a hnal se k�ov�m rovnou na kraj lesa. Za chvilku u� st�l p�ed babi��inou chaloupkou a klepal na dve�e. �Kdopak to je?� ozvalo se zevnit�. �To jsem j�, Karkulka,� zavolal ti�e vlk. Babi�ka se u� nemohla vnu�ky do�kat a otev�ela dve�e. Vlk se na babi�ku vrh a spolkl ji. Potom si dal na hlavu jej� �epec, nasadil si na nos br�le a lehl si do postele. Vzal si babi��inu kn�ku a d�lal, �e �te. Karkulka se zat�m v lese honila za mot�ly, sb�rala maliny a prozp�vovala si, a� kone�n� do�la k chaloupce. Zaklepala na dve�e a zevnit� se ozval chraptiv� hlas: �Kdopak to �uk�?� Karkulka se zarazila, ale pak odpov�d�la: �To jsem j�, babi�ko, va�e Karkulka.� �Poj� d�l, d�venko, je otev�eno.� Karkulka ve�la dovnit�, a kdy� spat�ila babi�ku, podivila se: �Babi�ko, m�te takov� divn� hlas.� �I nediv se, d�v�e, napila jsem se studen� vody a te� trochu st��u.� Karkulka tedy vy��dila pozdrav od maminky, postavila na st�l ko��k a �la d�t babi�ce pusu. Ale jak ji uvid�la zbl�zka, vylekala se: �Babi�ko, vy m�te velk� u�i!� �To abych t� l�pe sly�ela.� �A babi�ko, vy m�te velk� o�i!� �To abych t� l�pe vid�la.� �Ale babi�ko, vy m�te velk� zuby!� podivila se Karkulka naposled. �To abych t� l�pe mohl sn�st!� za�val vlk, vysko�il z postele a Karkulku taky spolkl! Jen�e ta dv� velik� sousta ho velmi t�ila. Svalil se zp�tky do postele a tvrd� usnul.

Za malou chv�li �el kolem chaloupky myslivec, babi��in zn�m�, a usly�el zevnit� podivn� chr�p�n�, a tak se pod�val oknem dovnit�. Vid� tam vlka s velik�m b�ichem, jak chr�pe v babi��in� posteli. Na nic ne�ekal, vb�hl dovnit� a tes�kem rozp�ral vlkovi b�icho. Z n�j vysko�ila Karkulka, za n� babi�ka, na�t�st� ob� �iv� a zdrav�. Vlk zat�m st�le spal jako zabit�. Spole�n� mu nasypali do b�icha kamen� a znovu ho za�ili. Pak se schovali do kouta a �ekali, co se bude d�t. Vlk se za chvilku vzbudil a zaskuhral: �To m�m ale ��ze�!� Dovlekl se ke studni, nahnul se nad ni a kamen� ho st�hlo dol�. �blu�klo to, kamen� ho samou t�hou t�hlo ke dnu a vlk se utopil. Babi�ka pak pohostila myslivce v�nem a b�bovkou, najedli se a myslivec Karkulku pro jistotu odvedl dom�.